mnoho potřebných informací naleznete na serveru Standard FCIWest Highland White Terrier
Standard FCI č. 85/20.01.1998 země původu: Velká Británie klasifikace FCI: skupina 3 – teriéři sekce 2 – nízkonozí teriéři bez pracovní zkoušky Celkový vzhled Pes silné stavby těla, s hlubokým hrudníkem a žebry sahajícími daleko dozadu; rovný hřbet, přední a zadní fronta plná síly, na svalnatých nohách; v náležité míře vykazuje znamenité spojení síly a aktivity. Chování/povaha Malý, aktivní, hravý, houževnatý pes se značným sebevědomím a uličnickým výrazem. Ostražitý, čilý, odvážný a sebejistý, avšak přátelský. Hlava Vzdálenost od týlu k očím je mírně větší než délka mordy. Hlava je bohatě osrstěná a je nesená v pravém nebo menším úhlu k ose krku. Hlava nemá být nesena vysunutá vpřed. Lebeční část: Lebka: Mírně klenutá, čelní partie mají od jednoho kraje k druhému hladké obrysy. Od nasazení uší k očím se nepatrně zužuje. Stop: Výrazný stop, tvořený bezprostředně nad očima silnými nadočnicovými oblouky, které přes oči mírně přečnívají a mezi očima vykazují slabou prohlubeň. Obličejová část: Nos: Černý, poměrně velký nos, který se zbývající částí tvoří hladký obrys. Nos nevyčnívá dopředu. Morda: Morda se od očí směrem k čenichu postupně zužuje. Morda není pod očima vpadlá, ani příkře spadající, nýbrž je dobře vyplněná. Čelisti/zuby: Silné a rovné čelisti. Mezi špičáky jsou natolik široké, aby byl vyjádřen požadovaný uličnický výraz. Zuby jsou v poměru k velikosti psa velké, s pravidelným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo vsazené do čelistí. Oči: Posazené daleko od sebe, středně velké, nejsou vypouklé. Oči jsou pokud možno co nejtmavší, mírně zapadlé, s bystrým a inteligentním výrazem a zpod hustého obočí působí pronikavým pohledem. Světlé oči jsou vysoce nežádoucí. Krk: Dostatečně dlouhý, aby umožnil požadované nasazení hlavy; svalnatý, postupně se rozšiřující k základně a plynule přecházející do hezky šikmých ramen. Tělo: Kompaktní. Hřbet: Rovný. Bedra: Široká a silná. Hrudník: Hluboký, žebra v horní polovině dobře klenutá, z boku působící dosti plochým dojmem. Zadní žebra značně hluboká; odstup mezi posledním žebrem a pánevní končetinou je tak krátký, jak jen vyžaduje volnost pohybu. Ocas: Dlouhý 12,5 až 15 cm, pokrytý drsnou, ne však přerostlou srstí. Ocas je pokud možno co nejrovnější, nesený čile, nikoliv však vesele, či přetočený nad hřbet. Dlouhý ocas je nežádoucí a neměl by být v žádném případě kupírován. Končetiny: Hrudní končetiny: Nohy krátké, svalnaté a rovné, hustě pokryté krátkou hrubou srstí. Ramena: Umístěná šikmo vzad. Lopatky jsou široké a přiléhají těsně ke stěně hrudního koše. Ramenní kloub je umístěn vpřed. Lokty: Těsně přiléhají a umožňují volný pohyb hrudních končetin, souměrný s osou těla. Pánevní končetiny: Silné, svalnaté a přes záď široké. Nohy jsou krátké, svalnaté a šlachovité. Stehna: Velmi svalnatá stehna nestojí příliš daleko od sebe. Hlezna: Dobře zaúhlená a posazená pod tělem tak, aby byla v postoji i v pohybu poměrně blízko u sebe. Strmá nebo slabá hlezna jsou nanejvýš nežádoucí. Tlapky: Přední tlapky jsou větší než zadní; okrouhlé, přiměřeně velké, silné, s tlustými polštářky, pokryté krátkou drsnou srstí. Zadní tlapky jsou menší a mají tlusté polštářky. Povrch polštářků a všechny drápy mají být nejlépe černé. Chůze/pohyb: Volný, přímý a celkově lehký pohyb. Hrudní končetiny volně vybíhají vpřed z ramen. Pohyb pánevních končetin je volný a silný, končetiny se pohybují blízko u sebe. Kolenní klouby a hlezna jsou velmi pružná, hlezna jsou zatahována pod tělo a dávají tak končetinám řádný posun. Strmý, škrobený pohyb pánevních končetin a kravská hlezna jsou vysoce nežádoucí. Osrstění: Srst: Dvojí. Krycí srst je tvořena z drsné srstí, zhruba 5 cm dlouhé, bez jakéhokoli zvlnění. Podsada, která připomíná kožešinu, je krátká, měkká a přiléhavá. Otevřená srst je nanejvýš nežádoucí. Barva: Bílá. Velikost: Výška v kohoutku přibližně 28 cm. Vady: Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky a efektu na zdraví a blaho psa. Každý pes, který vykazuje zřetelné abnormality ve vzhledu či chování, má být diskvalifikován. Poznámka: Psi by měli vykazovat zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.
Březost, plod, porod
Březost
Březost fenky trvá průměrně 63 dní, štěňátka se však mohou narodit v toleranci mezi 58. až 67. dnem. Při opakovaném krytí je však potřeba přidat příslušný počet dnů. Po nakrytí by feny měla mít několik dní klid. V první polovině březosti by však měla mít režim i zátěž, na jakou byla navyknutá ještě před nakrytím, to znamená dostatečný pohyb, stejnou výživu, dobré ustájení a v neposlední řadě i dobré vztahy se svým majitelem. Ze začátku březosti může feny své chování změnit. Může být více spavá, pohodlnější, mazlivější a většinou má větší chuť k jídlu. U některých fen se naopak v určité fázi březosti projevuje nechutenství. V polovině březosti lze již plody v dutině břišní nahmatat, toto vyšetření by však měl provádět veterinární lékař. Spolehlivější metodou potvrzení březosti je však vyšetření ultrazvukem - to lze provést nejdříve 25 den od nakrytí. Ultrazvuk zjistí přítomnost štěňátek, je však velice nepřesný co se týče určování počtu plodů. Ve druhé polovině březosti je nutná zvýšená péče o zvíře. Je třeba přizpůsobit jejímu stavu a požadavkům stravu, snížit a později přerušit její fyzické aktivity a pracovní vytížení, sledovat její chování. Břicho feny se v tomto období výrazně zvětšuje, zvláště ve slabinách. Asi 14 dní před koncem březosti lze u feny pozorovat přípravu k porodu. Mléčné žlázy se zvětšují, zvětšuje se vulva. Fena vyhledává klidná místa, více pije a častěji močí. V tomto období je třeba nachystat místo k porodu. Ideálním místem k porodu je dřevěná bedna, umístěná na klidném místě. Na pobyt v porodním boxu fenu navykáme postupně již před porodem. Několik dní před porodem zvíře značně omezí svou fyzickou aktivitu, přijímá málo potravy (což však nemusí být pravidlo) a projevuje se u ní nervozita. V tomto období se také snaží vytvořit si vhodné místo k porodu, proto bychom ho již měli mít připraveno. Do bedny dáme starou deku nebo nějaké větší kusy látek, které může trhat nebo si v nich pelíšek vyhrabávat. 12 – 24 hodin před porodem dochází k poklesu tělesné teploty na 36,6 – 37,5 stupňů Celsia. Ovšem, každá fena je „osobnost“ a známky nadcházejícího porodu se mohou různit.
Vývoj plodu Od 23. dne se u zárodku začínají vyvíjet játra, čelisti, oči a nos (čenich) 25. den se již začínají objevovat obratle, zuby a končetiny 30. den probíhá osifikace lebky a čelistí 33. den začínají růst prsty a osifikují končetiny POZOR! Do 35. dne dáváme velký pozor na zásahy do organismu matky. Vše má vliv na zárodky. Doporučuje se neočkovat, neodčervovat a „neodblešovat“. Fena je velice citlivá na jakékoli změny, takže neměníme denní režim, venčení, typ krmení, pelíšek ani chování vlastní. Případné nutné a neodkladné zákroky si raději pečlivě zaznamenáme. V tomto dni se může vážně poškodit vývin některého z orgánů.Do 35. dne je navíc děloha schopna zárodek absorbovat .Po 35. dni již riziko není takové, fena sama mění chování, je vhodná doba přejít na krmení pro březí feny a zvýšit jeho hmotnost asi o 10%. 40. den již se mluví o plodu, probíhá osifikace obratlů a prstů, zavírání očí, po 40. dnu březosti zabírá děloha 2/3 břišní dutiny, doporučuje se krmit 3 - 5x denně v menších dávkách, 45. den se osifikuje pánev a začíná narůstat srst 50. den má tělo již zformovaný tvar 55. den kalcifikují (zvápnění = ukládání solí vápníku do tkání) zuby, 60. den dorůstá srst na nose, končetinách, ocásku a břiše. Příprava k porodu Vlastnímu porodu předchází fáze přípravy k porodu. Příznakem porodu jsou propadlé břišní stěny nad slabinou, vulva zduří a oplošťuje se partie mezi sedacími hrboly, zčervená sliznice vchodu do pochvy, přechodně se objeví průhledný hlenovitý výtok, fena je neklidná, snaží se o olizování vulvy, zduřuje vemeno (na pohmat teplé a načervenalé) a struky, fena zalézá na porodní místo (bouda, porodní bedna či box, nebo další temná klidná místa vhodná k porodu). Dalším příznakem je snížené, a nebo zcela omezené množství přijatého krmiva 12 až 24 hodin před porodem.
Poslední příznaky fáze přípravy k porodu jsou první slabé bolesti, fena se často otáčí k břichu, vstává a lehá si, občas hrabe končetinou, často močí a zrychleně dýchá. Příprava k porodu trvá obecně asi 1 - 2 hodiny, u některých citlivějších fenek až 10 hodin. Čím citlivější fena, tím ranější a intenzivnější příznaky lze zpozorovat.
Porod I když je fena březí cca 63 dnů, většina fen rodí dříve nebo později. Do cca 57. dne po nakrytí mluvíme o potratu (abortu). Narozené plody nebývají ve většině životaschopné a uhynou. Od 58. dne gravidity lze již narozená štěňata se zvýšenou péčí odchovat. Opačný extrém je přenášení plodů. Jako absolutní hranici lze považovat 69. den březosti. Poté je již nutno fenu důkladně prohlédnout v ordinaci a porod uměle vyvolat nebo provést císařský řez. Doba gravidity se počítá obvykle od prvního data nakrytí. Doporučuji odpočítávat nikoliv na týdny, ale pěkně postupně, prstem v kalendáři, aby nedošlo k chybě.
Fena při říji uvolňuje několik oplození schopných vajíček, které čekají na sperma otce. Fena může mít ve vejcovodu a děloze vajíčka oplozená v různém čase, např. s odstupem několika desítek hodin při opakovaném překrytí nebo štěňata nejen různého stáří, ale i od různých otců, pakliže třeba utekla a noc strávila v objetí psího osazenstva celé vesnice. Pro značnou časovou variabilitu možného splynutí spermie a vajíčka se doba březosti obvykle počítá od prvního známého spojení feny se psem.
Porod je fyziologická záležitost, nikoli nemoc. Většina fen zcela spontánně a bez komplikací porodí i bez lidské pomoci. Nemusíme ho tedy brát jako něco výjimečného a fenu tím nepříjemně stresovat.
Zdroj: http://www.odetkazvejminku.estranky.cz/stranka/brezost
pejska s PP nebo bezZ osobních zkušeností opravdu doporučuji pořídit pouze štěňátko s PP, kde je zaručeno, že pejsek také poté, co dospěje, bude vykazovat standardní rysy daného plemene, navíc je také předpoklad zdravého jedince bez vrozených vad. Mnoho "chovatelů" (a to skutečně slyším téměř denně) pak zájemcům sděluje např: "štěňátka jsou čistokrevná, po rodičích s PP, ale jsou poslední z vrhu, tak PP nemají". Pokud chce majitel (samozřejmě "papírové") fenky mít štěňátka s PP, musí splnit několik předpokladů: Další hrozbou u štěňátka bez PP jsou zdravotní problémy, u westíků pak většinou alergie kůže (ani mnozí majitélé PP pejsků si nedají říct, a westíka nechávají místo trimování stříhat, koupají ho v šamponu apod.). |
